Vizuální Myšlení a Hravé Návrhářství

Your talent is God’s gift to you.
What you do with it is your gift back to God.
Leo Buscaglia

Tvůj talent ti byl dán samotným Bohem.
Co s ním uděláš, toť tvůj dar Bohu na oplátku.
Leo Buscaglia

Nebojte se, nebude se jednat o sáhodlouhou lekci v překladatelském umění, neboť Be Gifted Person, je skutečně chápáno rodilým mluvčím intuitivně převážně ve všeobecném širším smyslu jako osoba obdarovaná ať už něčím od boha či přírody.

Takže se už nebudeme zdržovat a rychle se shodneme, že:

Be Gifted     =     Být obdařen     ~-.     Mít DAR.

Nadaná malířka

Styl je osobnost.
Karl Lagerfeld

Na zemi je kupodivu jen velmi málo šťastlivců, i když jeden takový pravděpodobně bydlí blízko vás třeba jen o ulici vedle, kteří už od útlého věku intuitivně vědí co umí lépe než ostatní, co asi chtějí dělat a někdy dokonce už i jak toho v budoucím životě dosáhnout.

Říkáme jim Mimořádně Nadaní:

Alenka už odmalička ráda kreslila a velmi záhy (už při kreslení prsty) si vyvinula svůj vlastní styl. Dnes, jen v osmi letech už má první placené zakázky jako ilustrátor plus pravidelně doplňovaný profil na Facebooku s tisíci aktivních fanoušků.

Talentovaný sportovec

Člověka příliš překvapuje to,
co vidí zřídkakdy,
a ne dost to, co vidí denně.
F. Genlis

Mnohokrát jsem také byl za svůj život svědkem zázraku rozsvícení, kdy ničím nevyčnívající někdy až zoufale šedivý človíček přijme svá nadání a hned nade všemi vyčnívá, skrytě rozvíjená nadanání se v mžiku spojí v jedno až je z něj najednou Mimořádný talent.

Říkáme jim Mimořádně Talentovaní:

Pepa byl vždy trosku pomalejší, ale rád si hrával s míčem. Měl rád hudbu, ale nehrál na žádný nastroj – nejvíce jej fascinoval její rytmus . Přímo zbožňoval strategické hry. Když mu bylo náct strašně se vytáhl a objevil basketbalový míč. Stal se z něj brzy výtečný Basketbalista – specialista na strategické rozehrávání.

Hmmm, řeknete si: Alenka – Nadaný malíř, Pepa – Talentovaný sportovec.

Proč tedy potřebujeme tu prapodivnou konstrukci DAR DYS – nestačilo by nám to stávající, byť i třosku zjednodušené: Nadání čí Talent ?

Nestačilo, my jsme totiž hned Dvojnásob Vyjímeční

České DAR DYS či moje DYSgenio a podobá označení = Dvojnásob Výjimečných (2e Twice Exceptional) = máme z jedné strany nějaký nedostatek jenž nás výrazněji odlišuje a z druhé strany zase DAR jen nás vypichuje z davu.

ANO, kuňkající při hlasitém předčítání DYSlektik může být třeba velmi nadaným tvůrčím řešitelem.

Pocítit naplno svůj DAR

A jestli jsi miloval někdy ženu nebo zemi,
prožil jsi výjimečné štěstí,
a umřeš-li potom, to už není důležité.
Ernest Hemingway

Není to tak dávno, co v aule Ruské University přednáší zasloužilý profesor doktor fyziky více než 50 sáti studentům základy optiky, mnoho z nich se při upřesňování středoškolského studia nebetyčně nudí.

Je mezi nimi i o něco starší 20 letý DYSlektik Igor už 20 minut čmárající nesmyslné čmáranice a horečně při tom přemítající jak se ztratit, aniž by si to pan Profesor všiml nebo si to alespoň nepamatoval.

Světelnou vlnu lze chápat jako vzájemně se indukující oscilující elektrická a magnetická pole. Vztah mezi těmito poli lze popsat pravidlem tří prstů pravé ruky. Ukazovák ve směru paže popisuje směr vektorového pole magnetické indukce, pokrčené prsty kolmo na ukazovák popisují směr vektorového pole elektrické indukce a vztyčený palec pak popisuje směr šíření světelné energie.

Když tato věta dolehne k Igorovým uším, vyvolá silou vizuální odezvu.

Zuřivě zamává rukou a ptá se: Existuje nějaké přímé využití té pravotočivosti?

Něco jako levotočivý materiál? A k čemu by to bylo dobré? ptá se udiveně profesor.

Ale Igor jasně vidí ve své představě plochou čočku a tato myšlenka mu na dalších pár let nedá spát.

Igor právě naplno poprvé pocítil svůj DAR To Envision – umět si plně představit funkční věc, jež ještě není možné sestrojit. Již od malička věděl, že umí nějak uhodnout budoucí správná řešení, ale dnes to bylo jiné – dnes poprvé pocítil ten přesilný pocit, jenž zažívají jen výjimeční návrháři = dostal návrhářské vhlédnutí zvané INSIGHT.

Časem Igor dokázal nejen, že levostranný materiál skutečně existuje, ale i pro něj našel možné praktické využití.

Že je tento příběh zcela smyšlený příklad spisovatelovi fantazie, a co kdyby se ten kluk jmenoval třeba právě Vlad ? Viz: Fokusace světla levostranným materiálem (2004)

Zajímavé zdroje k zamyšlení o nadaní dostupné v Češtině:

Rodiče nadaných dětí věří na dědičnost.
Joachim Fuchsberger

Pět pohledů na nadání (Portál 2012)
Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý (Lidové noviny 2005)
Odvaha k nadání (Akropolis 2007)
Rozumově nadané děti s dyslexií (Portál 2011)

To dítě je nepozorné – Jak žít s hyperaktivním dítětem (Mladá fronta – 2013)

Nadané dítě a rozvoj jeho schopností (Portal 2007)

Moje dítě je moc chytré! Co s tím?

Nadané Děti

Příručka pro práci s nadanými žáky

Nadaným dětem se dlouhodobě aktivně prakticky věnují na Masarykově Universitě Brno:

Práce s nadanými a mimořádně nadanými žáky na 1. stupni ZŠ

Přílohy:

Fokusace světla levostranným materiálem (2004)

Ve dvou experimentech se podařilo dosáhnout soustředění (fokusace) světla v plochých panelech z levostranných materiálů v měřítku kratším než jeho vlnová délka. Pro soustředění světla do světelného bodu tedy lze použít plochou desku místo běžné optické čočky. Velikost světelného bodu navíc může být menší než polovina vlnové délky dopadajícího světla. Tímto způsobem zřejmě bude možné překonat „difrakční mez“ záření, kdy objekt menší než vlnová délka záření nelze tímto zářením již zobrazit. Tento objev by také mohl vést k prudkému rozvoji optiky (například v mikrovlnném oboru v podobě bezdrátové komunikace). Zobrazení velmi malých objektů dosud lze dosáhnout pouze velmi těsným umístěním těchto objektů ke zdrojům světla nebo záření.

Světelnou vlnu chápat jako vzájemně se indukující oscilující elektrická a magnetická pole. Vztah mezi těmito poli lze popsat „pravidlem tří prstů pravé ruky“. Ukazovák ve směru paže popisuje směr vektorového pole magnetické indukce, pokrčené prsty kolmo na ukazovák popisují směr vektorového pole elektrické indukce a vztyčený palec pak popisuje směr šíření světelné energie.

V levostranných materiálech je vztah mezi vektorovými poli elektrické a magnetické indukce a šířením světelné vlny obrácený. Proto tyto materiály mají záporný index lomu. Světlo šířící se ze vzduchu do levostranného materiálu se láme nikoliv k přímce vedené kolmo k povrchu materiálu, ale od této přímky. Tento zvláštní lom vede k novým optickým jevům.

Když se poprvé objevila myšlenka levostranného jevu, mnoho výzkumníků bylo přesvědčeno, že takový materiál nemůže existovat. Ani první experimenty tento skepticismus nevyvrátily. Později výzkum naznačoval, že ploché panely z levostranných materiálů by měly světlo soustřeďovat do světelného bodu. Nyní dva týmy podaly přímý důkaz, že ploché panely skutečně soustřeďují světlo dokonce lépe než nejlepší optické čočky.

George Eleftheriades a jeho kolegové z Univerzity v Torontu použili materiál v podobě tištěných kovových proužků upevněných na tenké desce vložené mezi dva vzorkované listy. Ukázali, že mikrovlnné záření lze soustředit lépe, než umožňuje difrakční mez tohoto záření, avšak nikoliv dokonale, jak tvrdí některé teorie levostranných materiálů. Názory, že ztráty energie tohoto materiálu znemožní použití levostranných čoček v medicíně a v radarech, se však naopak nepotvrdily.

Vladimir Kissel a jeho spolupracovníci z Ústavu teoretického a aplikovaného elektromagnetismu v Moskvě také pozorovali „superrozlišení“ při fokusaci mikrovln plochým panelem a dosáhli prostorového rozlišení lepší než desetina vlnové délky světla.

(Torontská skupina, Grbic and Eleftheriades, Physical Review Letters, březen 2004; Moskevská skupina, Lagarkov and Kissel, Physical Review Letters, 20. března 2004)

© 2013 Ing. Rudolf Kutina, MBA (Open) Všechna práva vyhrazena.

We are all gifted ~ EVERYONE! Všichni máme dar – DOJEDNOHO!

Autor je nadán: DYSlexií nelineárním myšlením se silnou obrazotvorností a Levitantstvím schopností stroboskopického focení tisíci pohledy z výšky deseti tisíc stop plus jako DYSgrafik také ve skrytu duše doufá, že brzy budeme už od školky učit naše děti hravý Čmaropis místo nudného Krasopisu.

Věnuji památce bratří Čapků,
které obdivuji a   
nesmírně si jich cením.
Neboť nás spojuje vzácný dar
Vidět to, co jiní nevidí,
který nám umožňuje radovat
se ze skrytých věcí  
a činí nám tak život mnohem snesitelnější,
ale také nám neustále hází klacky  
pod nohy a činí nám ze života hotové peklo.

Příběh o zlém psu a hodném pánu
aneb
psí život oddaných.

I narodil se MAJITEL, povyrostl a aby dal průchod svým loveckým pudům koupil si pušku. Došel si párkrát na lov a usoudil: Chtělo by to pomocníka, sám na to nestačím. I pořídil si MAJITEL ne jedno štěně, ale hned smečku psů. Úspěšně absolvoval zkoušky pro psovody, zakoupil zkušební řád a začal cvičit, neboť nechtěl jen psi na práci, ale i na chov.

I absolvoval MAJITEL se všemi psi přípravné Jarní zkoušky a rozpoznal v nich ukryté talenty. Přidělil jim úlohu ve smečce dle jejich vloh. Přes všechny trable, které je spolu potkaly pracovali psi s chutí a rádi. Následně ukázal MAJITEL svědomitě každému psu povinné cviky přesně dle řádu.

I pracovaly spolu bok po boku ve dne, v noci, na sněhu, v lese , na poli a v houštinách. Postupným cvičením získávaly nenahraditelné zkušenosti i cit pro zvěř. Do cvičení se postupně však začaly vkrádat cizí elementy. Jeden pes přišel na to jak si urychlit hledání s pomocí zraku. Druhý položil zvěř pánovy k nohám , jako důkaz oddanosti. Třetího zajímala více JINÁ stopa a byl roztěkaný. Ale všichni PLNILI své povinnosti jak nejlépe v dané chvíli uměli a lov byl pro ně potěšením. Možná to MAJITEL opojením z lovu neviděl. Možná nad tím z neznámého nebo pouze jemu známého důvodu přivíral oči. A nebo … Možná byl vždy zaneprázdněn pohledem na sličnou kachnu. Zkrátka. Trpěl jim to. Neboť se na začátku přesvědčil, že jeho psi jsou natolik inteligentní , samostatní a zodpovědní, aby povinné cviky alespoň v nejnižším LIMITU bodového ohodnocení zvládly sami.

I nadešel čas rozhodujících Podzimních zkoušek. MAJITEL byl celý netrpělivý na výsledky svých svěřenců. Přišlo velké zklamání. Nakonec jeho psi nebyli nejlepší, splnili však alespoň LIMIT, ale jeden zcela SELHAL. Všichni mu začaly houfně našeptávat Ten je nenávratně zkažený. Uvnitř MAJITELE začalo všechno klokotat a vařit. Poplašné zvony probudily HLAS. HLAS , který lze jen stěží umlčet a na nějž je pouze jediný lék. ČAS.

I podlehl MAJITEL tomuto zhoubnému HLASU, sňal s lýce zbraň , zkontroloval náboj a zacílil. Pohlédl se zbraní v ruce svému věrnému kamarádovy a spolubojovníkovy do očí – něco se v něm však zlomilo. Pohled jeho psa v něm probudil nějakou dosud nepoznanou sílu. Nějaká tajemná energie přeskočila tímto pohledem až do nitra jeho srdce. Nedokázal ji odolat. Vystřelil do vzduchu a sklopil zbraň. Pes nehnul ani brvou, smutný pohledem se zadíval na MAJITELE, tiše se zvedl a neuvěřitelně plavným pohybem zmizel v dáli.

Smečka se začala vlnit a remcat si pod vousy. MAJITEL je všechny obdaroval upřeným všeříkajícím pohledem.

Hrobové TICHO jenž následovalo udělalo zdánlivě za celou věcí tlustou a nesmazatelnou tečku.

I šel MAJITEL koupit další štěně do počtu.

I plynul den za dnem. Nadešel čas dalších a dalších zkoušek. Vždy se objevila ta neodbytná myšlenka Mohl to být vynikající pes. Vždy se objevili pochybnosti, zda ti noví také neselžou a MAJITEL se vždy ubezpečoval jak ty nové má předobře vycepované. Vždy mu přesto zůstával na srdci nepříjemný pocit. Vždy musely zasáhnout ti PRAVÍ přátelé a ujistit jej znovu Byl to zcela ZKAŽENÝ pes, nebyla ho vůbec škoda.

Tak plynul den za dnem a přišly mezinárodní zkoušky. Přes veškerou snahu a pobízení psů se MAJITEL neumístil v bodovém ohodnocení.

I šel tahat rozumy z vítěze. Odkud máte toho psa? Byl to tulák. Všichni mě pošťuchovali: Takový je zkaženej! Starého psa novým trikům nenaučíš a vidíte je nejlepší! MAJITEL zkameněl. Byl mu nějak povědomý. Podíval se pečlivěji a z hrůzou ho zamrazilo v zádech. To je JEHO pes!!! Cosi se v něm nenávratně zlomilo.

I probudili se v MAJITELI výčitky svědomí a přistoupil blíže, aby prosil za odpuštění. I vyrostla před ním ohromná naježená koule a hrozivé zavrčení zmrazilo všechnu krev v jeho žilách, tělo samo mechanicky udělalo krok zpět a MAJITEL pochopil. NIKDY mu nebude odpuštěno. Až do hlouby duše proniklo poznání, že zloba spolu s pocitem ohrožení a nicoty je ten nejhorší rádce. I pohlédl provinilým pohledem na PANA PSA, který se ve vzorném předepsaném postoji něžně tulil k PÁNOVY a v očích mu hrály ohníčky spokojenosti, svědčící o jeho oddanosti PÁNOVY až za hrob. MAJITEL vždy snil o takovém PSU a proto se neváhal zeptat na ten zaručený RECEPT.

Naslouchám jeho projevům a neustále se od něj učím i když je to někdy velmi těžké a ne vždy mu rozumím. Můj děda totiž říkával: Čím strostčí sedlák tím má lepší brambory, pokus ovšem naslouchá hlasu přírody.

MAJITEL pochopil.

Není lepším osudem než být PSEM dobrého PÁNA.

I vešel večer MAJITEL do kotce celý smutný , že toto poznání přišlo tak pozdě. Pochopil, proč na něj psi při odchodu tak smutně hledí. Proč občas neuposlechnou, odmlouvají či dokonce utečou. Po chvilce s úžasem v srdci zjistil, že pohled jeho psů se změnil, neboť i on se změnil! MAJITEL napřáhl dlaň. PSI ochotně nastavili své hrudí k pošimrání. On opět ucítil tu tajemnou energii s nepopsatelnou pro něj podstatou a nekonečnou silou, jenž spojuje vše živé i neživé v jeden harmonický celek. Tu náhle VŠECHNY staré křivdy byli odpuštěny a PÁN se pln neznámé energie napřímil, aby opustil své miláčky těšíc se jako malé dítě na všechny následující dny plné vzájemného porozumění. JEHO PSI nadšeně vrtěly ocasy a slavily odchod JEJICH PÁNA.

Druhý den připevnil PÁN na kotec vlastnoručně napsanou tabulku.

Pomatuj, NIKDY není pozdě změnit tvého PÁNA!

© Rudolf NATIKU 1994

P.S. 15.08.94 Tento příspěvek vznikl k polemice Bič či pamlsek? , který se týkal názorových střetů ohledně krocení dravých šelem. Byl určen pro časopis PES (1994) a jakákoli podobnost s konkrétními lidmi, zvířaty či věcmi je čistě náhodná, snad kromě všeobecně platných přírodních zákonů.

I když hledáš pravdu co nejhorlivěji
vždy se jí část schovává za tvými zády.
Indické přísloví.

   Moudrému napověz, hloupého trkni.

Neobvinuj lidi, že říkají pravdy půl
neb nikdo nezná PRAVDU CELOU
kdo nad polopravdou zlomil hůl
kde chce hledat PRAVDU CELOU?

Přec polovic je více než nic
a PRAVDA CELÁ z dvou polovic jest
kdo POLOPRAVDU nezná, nemá nic
a vlastník dvou polovic bohatý jest.

Avšak ti , kdo v zajetí cizích představ jsou
zapomínají, ža pánem všeho je mocný čas
proto i pravda a lež setry jsou
a mžikem z CELÉ PRAVDY je pravdou jen část.

Černé spalované sluncem postupně blede
bílé ošlehávané větrem zase šedne
vše se po použití mnění
nic pozemského věčné není.

Pravda si často mění místo s lží
ta však pracuje na vlastí pěst
a co ještě včera bylo lží
dnes SVATOU PRAVDOU jest.

Jen hlupák hlupáka za nos vodí
nechtíc ho i do propasti shodí
moudrý v klidu si vše přebere
výmysly si k srdci nebere

Hloupí křičí „Pomoc si jak umíš
ty jsi u nás moudrý, kam jít víš“
moudrý dí „Pomohu ti jak umím
mohl by ses ztratit, dobře to vím“.

Každý z nás je geometrická postava
dívá se na věci z úhlu svého
co v nás přesvědčení nezanechává
odhazujeme do podvědomí svého.

Mějte proto oči otevřené
sundejte si všechny klapky
kdo má oči předsudky zkalené
často mívá v hlavě zmatky.

Ti hlupáci hlupáky zůstanou
oči jim pláčem uvadnou
to moudrý moudřejším bude
jen on radosti nepozbude!

© Rudolf NATIKU 1994

Stáří je zrcadlem kroků tvého mládí
proto tě neustále ďábel nástrahami svádí
kdo v mládí hířivéhu životu holduje
ve stáří peklo na zemi si buduje !
Lotyšské přísloví.

    Dilema rozhodování.

Hloupý se rozhodují hned
a nechají se snadno přemluvit vahou prostých argumentů.
Říkají si „Možná to nebude tak velký zisk,
nemusí však pršet, stačí když kape“
S jídlem však roste chuť a se ziskem důvěřivost,
proto zákonitě přijde den kdy nejenom, že jim neukápne,
ale ztratí vše co se jim podařilo nashromáždit.
To je důvod proč mívají často hluboko do kapsy
a můžou mluvit o štěstí mají-li ve stáří vlastní postel.

Chytří se rozhodují dlouho
a váží své rozhodnutí vahou peněz,
pak trýzní své vědomý bylo-li rozhodnutí správné či nikoliv
a je-li váha získaných peněz dostatečná.
Okrádají tak svoji duši o nezbytný klid
pro další rozhodování i soukromý život.
Objevuje se strach z prohry, který jako
silná obruč spoutává rozum a člověk hloupne.
Stává se den ze dne ostražitějším a nerozhodnějším.
To je důvod proč chytří mohou nakupit jen malé bohatství
a můžou mluvit o štěstí dá-li jim příroda čas si jej užít.

Moudří se rozhodují krátce
poslouchají rady svého srdce
stejně jako plody rozumu a když jsou na vážkách
dávají vždy přednost svému srdci,
protože cit vidí vždy dále než rozum.
Nepřikládají velký význam váze peněz
neboť vědí, že co je dnes mnoho
zítra neznamená zhola nic
a nápad který se včera zdál hodný přehlédnutí
může být již zítra základem velkého bohatství.
Vědí také, že věci mají zvláštní schopnost
projevující se touhou lidí je vyzkoušet či vlastnit
a tím vytvářejí neviditelné spojení mezi
jejich srdcem, rozumem a kapsou.
Schopnost vytvářet slabounký pramínek
drobných peněz plynoucí do kapsy moudrého,
zajišťující mu hojnost a poklidné stáří.

© Rudolf NATIKU 1991

To, co si lidská mysl dokáže představit
a uvěřit tomu, toho může také dosáhnout.
Napoleon Hill

Na střední škole jsem byl přihlášen povinně na recitační kroužek, bylo to považováno za dobrý způsob jak naučit Českého cizince citu pro Ruský jazyk.

Objevil jsem o sobě dvě věci:

Jsem schopen překrásné dech beroucí recitace z paměti a mám mimořádnou básnickou licenci – umím básničky pokaždé pěkně přikrášlit.

Básničky si pomatuji i vizuálně a když mi trémou vypadne text, proste dopopíšu smejma slovama co aktuálně v ten moment vidím a cítím.

Vyhrál jsem suverénně školní kolo soutěže v recitaci i s pěkným přeřeknutím a mněl jsem jet na mimoškolní kolo.

Ruštinář zděšeně prohlásil, že nikam nepojedu, ale moje třídní Chemikářka rezolutně prohlásila:

„Naučí se Majakovského, je to básník s podobným kreativním jazykem, u něj ty přežblepty určitě nikdo ani nepozná“

A jak to dopadlo?

Majakovský by byl na mne jistě převelice hrdý:

Převelikou trémou mi vypadl text a tak jsem z patra vygeneroval rovnou celou novou sloku.

Od poroty jsem dostal velkou pochvalu a převelice litovaly, že nemají i v recitační soutěži cenu za improvizaci jako v muzice.

Schopnosti Zaplnit bílá místa a Bezešvě slepit jsou důležitou součástí DARu Vidět věci z nadhledu (Big Picture Thinker)